a666a - PERSISTENCE TOUR 2009 - DRESDEN - 2009

RUNNING ORDER:
 
04.00 PM DOORS OPEN
04.40 PM MORDA
05.20 PM STRENGTH APPROACH
06.00 PM CRUSHING CASPARS
06.40 PM NO TURNING BACK
07.25 PM DEATH BY STEREO
08.10 PM EVERGREEN TERRACE
08.55 PM WALLS OF JERICHO
09.40 PM AGNOSTIC FRONT
10.40 PM BIOHAZARD
11.40 PM IGNITE
 
On the Board: Robátko, Míša, Bart, Bořek Šlágr, a666a
 
Letošní Persistence jsem úspěšně vypudil z hlavy. Sestávka sice sqělá, ale vše jž stokrát viděno a slyšeno. Jediná banda, kterou jsem v posledních letech neviděl jsou Biohazard. Jenže tyhle kluky ten reunion tak baví, že jisto jistě z nějaký díry za pár tejdnů zas vylezou...
 
Jenomže znáte Robátka.....Robátko se rozhodlo, že mě tak vyprudí kecíčkama o sestavě, lenosti, rozmazlenosti, že to je prej za rohem a že to si přece žádnej normální člověk nemůže nechat ujít a že mu to kazim, když nevemu auto bo jeho auto tam nedojede a tak, že nakonec teda JEDEM!
 
5.12. je spíš blackmetalový datum, na ulicích samej čert, ale letos je to svátek hardcoru. Dresden, Messehalle, Persistance. Kdo ví a zažil, musí se mu z těhle tří slov ježit chlupy. Neboť je to asi nejvíc nejlepší HC taškařice v dostřelu Prahy. Fakt. Nekecám.
 
Stejně jako loni, stejně jako předloni, předpředloni vlezem do haly a je to!! Dechberoucí atmoška stříká z každý molekuly sálu, kterej ví, že se dneska bude potit. Mladí, staří, ožralý, střízlivý... všichni maj rohlíci a jitrnice.
Z podia lezou Death By Stereo. Absolvujeme přípravnou stáž na baru. Pivo maj dobrý. I to druhý. Při nákusu třetího lezou na stage Evergreen Terrace se svým melodycorem říznutým metalem i punkem. Sice ještě trochu zastřenej zvuk, ale OK. Mám je rád. Je to vždy sqělej otvírák věcí budoucích. A všichni očekáváme, že se budou dít VELKÝ VĚCI. ET na ty velký věci ještě nemaj, ale makaj jak psi a za několik málo let už budou hrát ve 22.00 hod. Teď ještě ne.
Kdo ale už odmakáno má jsou Walls Of Jericho. Ty jsou tak vzteklý a rozervaní, že v minutě strhávaj dav. A je jasný, že spousta lidí přišla právě na ně. Lady Of Jericho je čím dál ošklivější a to jí sluší. Pohybem, gestema, řevem se z ní stává polochlap. Zbytek kapely hrubě sekunduje a v některých momentech je z kapely brutální řvoucí bestie a lidi šílej:



(čas: 2:20) I zvuk už je sqělej! Moc pěknej zážitek! Jak pro kapelu, tak pro lidi.
 
A to máme před sebou ještě 3 hvězdy! Alespoň podle plakátu. Vono totiž... Agnostic Front už hvězdy nejsou. Ne a ne a ne! Kdysi tahle kapela byla legenda. Dneska už ne. Nebo tak maximálně do Velblouda v ČB. Jenže když si vlezou na jedno podium s WOJ, BIO, Ignite je to strašnej průser. Unylý, unavený, nudný, naprosto bez koulí. Better Way by je zmačkali jak papír od svačiny... A tak nějak to cítí vícero lidí v sále. Nálada klesla na vlažno a začali se tvořit fronty u piva. Je to taková nuda, že lituju, že jsem jel. Dávám si 20. Gotta, Gotta, Go... zazpíváme si a jeďte kluci. Prosím.


 
Probudit dav není pro Biohazard žádná prdel. Ale umí. Tihle kluci jo. A navíc je to strašně baví. A nás taky. Klišé, silácký pózy "We Are Old School Hardcore!!" Yes! You Are!!! Tak jak to známe a jak to máme rádi. Drsní potetovaní trpaslíci valej jeden vál za druhým. Dav řve. A já taky. A jsem moc spokojenej. Dlouho jsem je neviděl a tohle si oživuju rád. Je to BIO!!


 
Uvažujem s Bořkem Šlágrem, že jestli budou Ignite stejná nuda a zmar jako na WFF, pojedem domu. Dva, tři fláky a jedem. A navíc na sebe nechaj čekat. To je blbý znamení...
 
Tma, tywoe sedá na mě nějaké příjemné napětí a mrazení...



Bez varování... .POCEM!!!!!!
Vichr z Orange County udeřil neuvěřitelnou silou!! Ty woe, takhle jsem je už léta neviděl. Pánové chytli bůchvíkolikátou mízu a zuří na podiu od prvního tónu. Zvuk do pár sekund geniální, kotel jako prase včetně Bořka a Áši. Velký a příjemný překvapení je playlist. Je složenej z fláků, který nehrajou tak často, ze starejch válů a z bonusů. Bože!! Slyšet půl Drážďan zpívat Live for Better Days je k posrání. Řvem jak smyslů zbavení!!



A ten euforickej pocit roste s každou skladbou. Šlágr levituje na zvukařovo zábradlíčku, padáme si do náručí s kdekým AAAAAARRRRGGGHHHHHH!!!!! Ignite nepoleví ani na sekundu. Žádný "get a circle pit", žádný pobídky davu. Ten to nepotřebuje. Tančíme, zpíváme. Všichni. Zoli zpívá jako bůh. Hluboko, vysoko... je to egal. Nechápu, kde s to v nich po těch letech a po těch stovkách koncertů bere. Dávaj nám to po tunách. A my si berem co unesem. "Bleeding" už ani nezpívá, nemusí. My to odzpíváme!



A je to bouře! "Thank You Dresden, See Ya Soon"....Díky kluci. Bylo to fantastický. Achhhhhhh
 
Jdeme k autu a já jsem v úplný euforii. Úplně prázdnej tím pocitem jako když tě někdo vypláchne něčím dobrým, ale nemáš po tom kocovinu. Takovej ten pocit, jako když piješ sedmý pivo na dopitný po extrémní party. Všechno je ti jedno, protože jen na tom blaženým pocitu záleží. Na tom zářivým momentu čistýho štěstí z něčeho blaženýho. Nechci aby ten pocit vyprchal. Proto si dám v autě ještě pár piv. Aby mi bylo ráno špatně... A nebylo. Bylo mi dobře z Ignite. A z BIO. I ráno. A ještě teď je mi dobře, Když si na to vzpomenu.
 
Robátko!......díky, žes nás přemluvil
Barte!...........díky za volant, kterýho ses celou cestu držel a sorry za hospodské prostředí ve voze.
Vy ostatní na místě........díky za sqělej mejdan!!!

PERSISTANCE 2010????.............Ano, budu tam. Jistě!
 
a666a

 
Přídavek od Bořka Šlágra:
Všechno již bylo předem řečeno, ale je ještě poslední část persistence a to ne už tak veselá a té se a666a neúčastnil. Bárt se totiž od a666i dověděl, že se dá z kozince dostat na hlavák za 18 minut a bártovi jel vlak za minut 20. No jenže Bárt si asi neuvědomil, že 18 minut to je autem a666ovym nikoli robátkovým, Robátko promine na špatných zimních gumách a mokré cestě … prostě robátkovo auto špatně stavěné na časovku kozinec – Hlavák. Nuže Bart zařadil jedničku a vyrazil.. Hned druhou zatáčku už jsem nás viděl ve stromech v lese. Bohužel jsem seděl jako spolujezdec a to musím říct, že se jen tak s někým nebojím. Privní křižovatka v TURSKU. Končíme se zablokovanýma předníma kolama uprostřed křižovatky. Bár opět jedna plný rejd a hurá kupředu. Robátko se ženou už jsou kapánek více nervózní a já už taky nejsem moc v klidu a snažíme se Bárta přesvědčit, že to nemá cenu blbnout, že mu za hodinu jede další vlak a myslím mezi námi jestli přijedu do plzně v šest ráno nebo v sedm je úplně jedno. Míša s Robem už byli téměř na pokraji histerie a doslova po Bartovi ječeli včetně mě…Nicméně Bárt jako smyslů zbavený nás jako by vůbec nevnímal a vytáčel staříka renólta do extremních výkonů. Tímto stylem jsme se snad možná i trochu se stěstím dostali na hlavák. Rencek prudce zastavuje naproti hlaváku. Bárt vyskakuje a utíká vstříc vlaku doufajíc, že bude mít zpoždění. V ten moment vybíhá Míša a grc grc grc… krásné velké koláče. Pán stojící asi půl metru od zvracející mísi nenápadně ukročí snad ze strachu o své bílé kalhoty nevím… každopádně takovouhle jízdu jsem v životě nezažil a snad doufám už nikdy nezažiju.. I přes tuto šílenost kterou Bárt předvedl jsem rád, že nás dovezl, protože kdyby neřídil tak bychom spali asi někde v kozinci v autě. Nuže Barte díky za odvoz, ale prosím příště bez emocí a pomalu…
Galerku ovládejte šipkama na klávesnici: